Dneska jsem si na doporučení Tomáše Hajzlera přečetl článek Hoří Země, něco si přej.
Článek je dobrý, mohu ho každému doporučit. Četl jsem takových už několik, vlastně se na mě poslední roky podobné jen lepí.
Když je shrnu, jsou o tom, že náš styl používání Země rozhodně není udržitelný a pokud s tím něco neuděláme teď, tak už nebude cesty zpátky. To, že nemůžeme růst ekonomicky, populačně ani jinak do nekonečna, je fakt, který byl mnohokrát promyšlen selským rozumem a proto musí být jasný jako facka, byť třeba jen podvědomě, snad každému uvažujícímu.

Jak pozoruju svoje okolí, je mi jasné, že není moc lidí, které by to nějak pálilo. Těch, co je to pálí a zároveň vyvodili důsledky pro svoje chování, je doslova jako šafránu. Přitom změna k lepšímu, aby byla účinná, by musela přijít nejlépe zdola od každého jednoho z nás.

Zatím to je spíš naopak, dál si žijeme v blahobytu a pořád nenápadně spotřebováváme víc surovin a produkujeme pořád víc odpadu.
Neodpustím si jeden banální příklad z reálného života, abych ukázal, že ke zlepšení sice cesta vede, ale není ani bez úsilí ani zadarmo:
Včera jsem potřeboval pro dceru nakoupit čtvrtky do školy. Měl jsem dvě možnosti: koupit jich 10 zatavených v igelitu za 39 Kč nebo 10 volně po 4 Kč za jednu. Vybral jsem si tu druhou možnost a to z několika důvodů:
1) vyhnul jsem se dvěma dalším zbytečně vyrobeným foliím, které se už teď mohly válet někde v koši,
2) zároveň jsem tím také otevřel cestu někomu dalšímu, protože jsem zvýšil obrat „alternativního“ zboží, které by jinak docela dobře nakonec mohlo zmizet z trhu a nikomu by nechybělo, když čtvrtky v plastu jsou vlastně levnější,
3) penalizace 1 Kč mi nepřišla jako takové zlo za to, že jsem se zachoval ekologicky.

Kolik takových malých, ale pro budoucnost důležitých, rozhodnutí denně můžeme udělat? Kolikrát denně můžeme volit vlastní peněženkou? Pokud to dělat nebudeme, žádnou změnu neočekávám a Země se bude dál ubírat přímo do katastrofy. Vlastně to cítím, ještě o něco realističtěji (chcete-li pesimističtěji) – i kdybychom se teď všichni na celém světě začali chovat úplně vzorově, nastalé změny už nelze zastavit.

Janovo zjevení (9, 15-21) už nevypadá tak nerealisticky, že?
Tu byli rozvázáni ti čtyři andělé, připravení na hodinu, den, měsíc a rok, kdy mají pobít třetinu lidí. A jejich jízdních oddílů bylo dvě stě miliónů – slyšel jsem jejich počet. A ve vidění jsem spatřil koně a na nich jezdce: pancíře měli ohnivé, rudě zářící a žhnoucí sírou; hlavy koňů byly jako hlavy lvů a z jejich tlam šel oheň, dým a síra. Touto trojí pohromou – ohněm, dýmem a sírou ze svých tlam – usmrtili třetinu lidí. Vražedná moc těch koňů je v jejich tlamách a v jejich ocasech; jejich ocasy jsou jako hadi a hlavy těch hadů přinášejí zhoubu. A přesto se ostatní lidé, kteří v těch pohromách nezahynuli, neodvrátili od výtvorů svých rukou; nepřestali se klanět démonům a modlám ze zlata, stříbra, mědi, kamene i dřeva, které jsou slepé, hluché a nemohou se pohybovat; neodvrátili se od svých vražd ani čarování, necudností ani krádeží.

12. 9. 2018

Napsat komentář


CAPTCHA Image
Reload Image