O mém prvním pobytu ve tmě jsem se na internetu moc nešířil, vlastně pouze kratičká zmínka zde. Tak se pokusím oba pobyty tady trochu srovnat a popsat, ten co jsem právě absolvoval.
Zatímco 1. pobyt trval od 22. 2. 2016, 16:38 do 28. 2. 2016, 07:45, tedy 135 hodin (5,6 dne), druhý pobyt byl delší: od 9. 5. 2017, 14:07 do 17. 5. 2017, 21:42 (necelých 200 hodin, 8,3 dne). Nebyla to ale jediná odlišnost. První pobyt se konal v Praze, ve vytápěném podkroví, s donáškou teplého jídla 1x denně, se záchodem a obří koupelnou a stálo to tak kolem 5000 Kč.
Asi čekáte odlišnost druhého mého pokusu v každém slově. A je tomu skutečně tak: pobyt, který jsem právě ukončil jsem si zorganizoval sám tak, že vlastně asi jen 3 lidi mohli tušit, kde vlastně jsem a na jak dlouho. Pobýval jsem v chajdě nad Josefovým Dolem u nefrekventované lesní cesty v 953 metrech. Chatka se sice dala vytopit, ale pouze ohněm v kamnech, a to pro pobyt ve tmě není ono – takže jsem se zahříval pouze vlastním teplem, 90 % doby jsem trávil ve spacáku. Když jsem začínal, poměrně hustě tam sněžilo, takže jsem místy pořádně mrzl, hlavně nohy. Jídlo jsem měl to, co jsem si přinesl na zádech a bylo vždy zaručeně studené (nákup viz obrázek níže) vč. vody z pramene, kterou jsem si nabral na celou dobu do PETek. Koupelna nebyla vůbec, jen umyvadlo a voda ze zmíněného pramene. Suchým záchodem sice chata disponovala, ale nedal se pořádně zatemnit, takže jsem potřeby vykonával v místnosti do kbelíku s víkem (akorát to na těch 8 dní vyšlo:-) A cena, vč. jídla a dopravy kousek přes 2000 Kč.
Teď bych se krátce zmínil o výhodách, proč jsem si to na sebe takhle vymyslel.
Chtěl jsem zakusit, jaké to je, když člověk nemá dennodenní donášku jídla a tudíž ani přesný pojem o čase. Tak jsem si vymyslel buzení starým mobilem – ten jediný uměl probudit i vypnutý a bez světla, ale zase nejdelší doba – 7 dní. Tak jsem ho nastavil na čtvrtek na 22:00, že mě vzbudí nejprve po 2 dnech a pak po tom týdnu (dohromady 9). To vyšlo, ale na druhý signál jsem si už nepočkal. Jednak jsem to prostě nevydržel a asi 2 dny před signálem jsem se koukl na hodinky a druhak jsem nakonec odešel o den dřív. Chtěl jsem si to udělat trochu delší, levnější, drsnější, v přírodě, kde to mám rád. To se splnilo všechno, akorát letecký provoz byl ve dne srovnatelný s Prahou, zdálo se mi. Asi to tak bude, bude tam nějaký koridor:
Pokud se ještě jedná o hluk, nepříjemným bonusem bylo v noci chroustání a běhání myší, naštěstí mimo místnost a v posledních pracovních dnech prořezy motorovou pilou v okolí chaty (500-1000 m). Na druhou stranu jsem měl ale aspoň nějaké vodítko k tomu, jak odlišit den a noc.
Co jsem tak dělal? Ležel a snažil se zahřát ve spacáku, ležel a spal, snažil se přijít na to, co je asi za den; přemýšlel, modlil se, meditoval, jedl, plánoval, kreslil, hrál na harmoniku a didgeridoo, pískal, maloval a zapisoval si, co jsem pokládal za důležité. Útržek výsledku toho posledního můžete vidět níže. Přepis nebo kompletní autentický rukopis mohu na vyžádání zapůjčit vybraným zájemcům.
Napsat komentář