Je to už celkem dlouho, co jsme si nechali vzít svobodu nedostupnosti. Mobil si už dávno pořídili téměř všichni. Mnohé se změnilo: domluvenou schůzku můžeme na poslední chvíli odvolat, nejsme připraveni, že může přijít návštěva – každý rozumný člověk přeci předem zavolá. A tak se už ani nenavštěvujeme, stačí si přeci zavolat. Pídíme se po tom, kde je volaný nebo ho dokonce sledujeme. Zvykli jsme si na tyhle ‚výhody‘ mobilní komunikace. Výrobci mobilů si zase zvykli na to, že jsme na těch jejich zařízeních začali být tak trochu závislí – děti už dneska bez mobilu nemohou ani dojít do kroužku, kontrolujeme se navzájem, objednáváme, rušíme, prozváníme, prudíme,… Výrobci na nás namířili reklamu, a tak se během pár let stalo, že je v Česku víc smartfonů než klasických mobilů. Někdy až neuvěřitelně drahé přístrojky nás obírají o ještě více času, svoji reklamu nám cpou ještě rafinovanějšími způsoby, na to že provoz mobilu stojí peníze už jsme si zvykli a pocit bohorovné nezávislosti a svobody si můžeme vychutnat každý den, když se smartfonem míříme k zásuvce, abychom ho nabili. Už to nejsou jen hovory a sms, co nás může kdykoli dostihnout, teď k nám online proudí obrázky, hudba, spam, videa, účtenky, platby, viry, e-maily, facebooky. 
Co se stane, když vypnou proud? Ještě chvíli budeme fungovat a potom si… nic nepřečteme na wikipedii, budeme se muset spolehnout na svůj rozum. Budeme jako bez ruky, nebudeme vědět kde a co nakoupit, zblázníme se z ticha a nebudeme vědět, co si počít s tou spoustou volného času, který jsme dříve zabíjeli. Ne, to se nestane, elektřina přece bude vždycky.

30. 1. 2015

Napsat komentář


CAPTCHA Image
Reload Image